Dne 3. listopadu 2021- po roční odmlce vynucené covidovým opatřením - se opět uskutečnila beseda s uživateli CSSP. Ne náhodou byla naplánována na začátek listopadu, kdy má svátek Hubert.
Beseda probíhala za přísných hygienických podmínek. Jejím účastníkům jsem vyprávěl o životě a legendě našeho patrona, sv. Huberta. Povídání o životě různých druhů zvěře seniory očividně zaujalo a podařilo se je zapojit do debaty. Vzpomínky mnohých seniorů na doby dávno minulé, kdy se po polích rozléhalo čiřikání koroptviček a byla hojnost drobné zvěře, byly opravdu milé a srdečné. Já sám jsem podobné „časy hojnosti“ bohužel už nezažil. Součástí besedy byla ukázka paroží, trofejí a mysliveckých drobností. Zasloužené pozornosti se těšily řemínky na ulovenou pernatou zvěř, kelce z jelena i starý lovecký tesák. Přítomné dámy zvláště ocenily možnost pohladit si vyčiněnou liščí kožešinu, pánové zase vzpomínali, že měli štětky na holení z jezevčí srsti.
Seniory také zaujalo vyprávění o parožení spárkaté zvěře a o vývoji loveckých zbraní v průběhu historie, spojené s ukázkou replik zbraní s francouzským křesadlovým a perkusním zámkem. Potěšujícím zjištěním bylo i to, že se senioři stále zajímají o způsoby obdělávání půdy, že stále nelibě nesou velké používání chemie v zemědělství. Uvědomují si, že přes výsledné plodiny s obsahem glyfosátů trávíme postupně i sami sebe… Ubývání vody v krajině, ale také zastavování úrodné půdy dosud využívané v zemědělství velkými supermarkety a solárními elektrárnami bylo téma, které spolu bohužel vyřešit nedokážeme.
Na dotaz jednoho z účastníků besedy jsem také řekl několik vět o naší stavovské organizaci, která sdružuje nás, myslivce již od roku 1923.
Na závěr besedy jsem seniorům představil svoji fenku border teriéra Almu z Donnova rodu, která předvedla to, k čemu byla vycvičena a co umí. Svou přítulností ke všem zúčastněným si získala jejich srdce. Čas vyhrazený naší besedě bohužel utíkal velice rychle. Rozcházeli jsme se s ujištěním, že se za rok opět sejdeme. Myslivosti zdar!